Mgr. Milan Hamerský

Č L Á N E K -013

17.1.2003 NP: Otevřená budoucnost -levých- liberálů

Víkendové Republikové shromáždění US-DEU konané v Brně určí další směřování nejmenší vládní strany. Delegáti nezvolí jen nové vedení své strany, ale rozhodnou také o pokračování či konci středolevé Špidlovy vlády.

US-DEU je z mnoha dobře známých důvodů v krizi, kterou nelze překonat na třídenním shromáždění. Neúspěch unie má mnoho paradoxních prvků. Z vlastních poslanců by nevytvořila klub, přesto má tři ministry ve vládě. V komunálních volbách úplně propadla nejen v největších městech (Brno, Ostrava, Olomouc), přesto má jednoho primátora a několik starostů ve městech okresního formátu. Jak v případě celostátní, tak i komunální politiky za cenné mocenské posty zaplatila odhozením programu a spoluprací s ideovými protivníky. Následovala ztráta tváře, úbytek členů a propad voličské přízně ke 3%. Máloco ilustruje situace uvnitř unie lépe než absurdní pozice vyhnance expředsedkyně Hany Marvanové v Poslanecké sněmovně.

Ať už bude v neděli na základě přednesených projevů zvolen předsedou Petr Mareš, Robert Kolář či někdo další, strana si bude muset především vyjasnit svoji nejbližší a střednědobou budoucnost.

Jasné rozhodnutí padne o účasti ve vládě. Zde téměř s jistou můžeme říci, že unionisté moc nepustí. Uslyšíme mnoho řečí o odpovědnosti, o tom, že každá jiná vláda by byla horší, o ohrožení vstupu do EU, atd. Několik delegátů to pravděpodobně odmítne, ale jejich hlasy budou v menšině.

Ve střednědobém výhledu má unie v zásadě pět možných cest. Může dále pokračovat jako samostatná strana v naději, že její ministři budou ve vládě úspěšní a její zklamaní voliči se vrátí. Úspěch této strategii je především závislý na neúspěchu Topolánkova vedení ODS. Rizikem pro unionisty je i snaha Evropských demokratů po vytvoření celostátní struktury pohlcením ODA. Ošidné jsou pokusy některých členů vedení kalkulovat s přínosem dobře načasovaného odchodu z vlády.

Druhou cestou je nahrazení frází o nutnosti integrace pravicových stran mimo ODS konkrétními vstřícnými kroky, ať už směrem ke Kaslovým Evropským demokratům, ODA, Volbě pro město, Cestě změny, Straně zelených a dalším.

US-DEU si musí znovu definovat vztah k ODS. Delegáti pravděpodobně nepřekročí tabu otevřené spolupráce s postklausovci.

Další variantou je užší propojení s KDU-ČSL. Potom, co lidovci na začátku roku 2002 trestuhodně zlikvidovali úspěšnou značku Čtyřkoalice, nevypadá možnost prohloubení spolupráce lidovců a "levých" liberálů příliš realisticky. Přesto nelze vracející se myšlenku na vytvoření české verze CDU/CSU (např. Zielencův návrh na rozkročení ODS) jednoduše odbít. Úspěch Čtyřkoalice ve volbách na podzim 1998 a 2000 prokázal možnosti tohoto projektu. Pět lidoveckých hejtmanů se možná nebude chtít smířit s perspektivou prohry v krajských volbách v roce 2004.

Nejpravděpodobnější variantou je odsunutí jasného rozhodnutí unionistů na později s nevěrohodným odkazem na nutnost neohrozit žádnými změnami současnou "proevropskou" vládu nejméně do doby vstupu České republiky do Evropské unie. Od US-DEU dnes nelze čekat zázraky. I po Republikovém shromáždění a zvolení nového vedení zůstane nemocným prvkem české politiky.

Optimalizováno pro MSIE5, 1024x728